Co je smysl života? Stát se sasankou...

Mockrát jsem nad tímto tématem přemýšlela. Co je smysl života? K čemu to všechno je? To se narodím, pachtím se tu, pořád dosahuji cílů, zlepšuji se a se to přehoupne, začínám stárnout a umřu. Od úvah, že to žádný smysl nemá, že se reinkarnujeme až po konstrukty typu, že musím nalézt své poslání, abych mohla žít život, který bude krásný a skvělý.  Nevlastní táta měl teorii o vysazení mimozemšťany a babička zase naopak po smyslu vůbec nepátrala. 

Po letech hledání, diskuzí a zkušeností jsem došla k jednomu jedinému smyslu života - a tím je život sám. Tím, že JE a my JSME, to je ten SMYSL. A máme být, jak nejlépe to dovedeme. Prožívat se a lebedit si. Být svou podstatou jako mořská sasanka. 

To, že můžu dýchat, koukat na tu krásu, být se svými blízkými, radovat se z jídla a pití. To, že mohu večer ulehnout do měkkých peřin v teple, to že mohu vidět  západ slunce anebo být na blízku někomu, kdo to zrovna potřebuje.. Vidět se smát svoji dceru, která poprvé v životě jí zmrlinu.

Život není složitý. Ve své podstatě je velmi jednoduchý. To my, lidé si ho komplikujeme velkým přemýšlením. V základu potřebujete základní potřeby. Vzduch, teplo, vodu, jídlo a spánek. Ó bože, jak my jsme si zvykli, že to je brané jako automatika. 

Krůček po krůčku

Aby člověk mohl být šťastný, měl by koukat jen na svou špičku nosu. Po tam by měl plánovat. Dál ne. Čím více se dostáváme do svých budoucích plánů či jsme v minulosti, nežijeme život. Je to jako kdybychom si promítali film.

Kdo nepoznal rozdíl, těžko se to popisuje. Střípky můžete postřehnout v přírodě. To ale není ta příroda. To je vaše reakce těla na ní, která způsobí, že zapojíte smysly a ta krása, vůně a okolí Vás zharmonizují do přítomného okamžiku. Proto je nám tam tak dobře. Ale můžeme to umět i bez přírody.  

PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK: Máte chuť to zkusit?

Co to je přítomný okamžik? To je to, že na sebe v čase a prostoru zapomenete. Ale neudělá to hlavou. Že nad tím budete přemýšlet. Zaručená cesta je dělat činnosti, které milujete. Při kterých vaše srdce plesá a jste šťastní jako děti. Vy si lebedíte, předete blahem, jste se sebou v souladu a nevíte o sobě. To je to flow o kterém se hodně mluví.

To je magický čas a dobíjecí okamžik. Tam se setkáte se sebou. Ne, se svojí představou se kterou velmi často žijeme a často jí upřednostňujeme před sebou.

Co Vás tak baví, že přestanete existovat? Jaká činnost je pro Vás tak skvělá, že Vám u ní srdce plesá a vy se tetelíte blahem? Udělejte si seznam činností, které milujete a dělejte je co nejvíce můžete.

Do komentářů mi je můžete napsat. Jsem zvědavá, které jsou ty vaše činnosti srdce.  Já mám třeba vaření, jógu, malování a tanec. 

A teď k mořské sasance. 

Pokud se potřebujete dostat z hlavy do srdce(do přítomnosti), tak tady mám tip. Sedněte si na zem, ideální je turecký sed. Anebo jinak, ale ať se vaše sedací kosti dotýkají země. Zavřete oči, začnete dýchat tak, že výdechy jsou pusou. Můžou být doprovázeny i hlasem (haaa). Takové úlevné povzdechy. Je to pak účinnější. A pak se po chvilce začněte vlnět jako mořská sasanka na dně oceánu a do toho dýchejte. Jste sasanka a chvíli jí buďte.

Krásný den

Kristýna