Jmenuji se Kristýna. Těší mě. 


Můj život jsem dlouho žila pro ostatní... 

Vyrůstala jsem v rodině schopných racionálních žen, orientovaných na výkon a pevně ukotvených v mužské energii. Mužům se totiž v naší rodině nevěřilo, pohrdalo se jimi na nějaké základní úrovni. Vyrůstala jsem v domnění, že se před muži musím chránit a dávat si dobrý pozor na to, co před nimi říkám. A není divu. Ženy v mé rodině byly svými mužskými protějšky opakované zraňovány a opouštěny. Sama jsem ve svém necelém půl roce prožila, jaké to je zůstat bez táty. Někoho, koho byste potřebovali po svém boku ideálně celý život, tam nebyl.

A tak byly ženy v naší rodině nuceny zastávat obě role. A aniž bych to vůbec tušila, převzala jsem tento přístup i do svého života. Mužský přístup, ambice, výkon, soupeření a porovnávání se s muži se mi stal dennodenním chlebem.

Život v nelásce


A tak jsem vyrůstala v nelásce k sobě samotné, která v pubertě vyústila až k experimentování s různými drogami. Dodávaly mi přesně ty pocity štěstí, které jsem ve svém životě tak moc postrádala. Když se mi podařilo se z drog vymanit, otěží mého života se chytla zase jiná forma sebepoškozování - a já se začala potýkat s poruchami příjmu potravy- bulimií. Ta se mnou byla denně do mých 20. Trýznila jsem se pocity, že mám slabou vůli, že nic nedokážu, že jsem odporná  a nemožná. A do toho u mě propuklo autoimunitní onemocnění - sklerodermie, kdy mé vlastní tělo zabíjelo vlastní buňky v domnění, že jsou nepřátelské. Tělo bylo odrazem mého postoje k sobě samé. 

Veškerou svou sebehodnotu a sebevědomí jsem začala už v pubertě hledat v náruči mužů, kteří mi nikdy nedali to, co jsem potřebovala. Byla jsem na nich závislá a jejich lásku kupovala tím, že jsem se stala tou, kterou jsem si myslela, že mám být. Byl to můj strach z osamělosti, který mě držel u hodně mužů, kteří mě zraňovali, ponižovali a neměli doopravdy rádi. Strach z toho, že zůstanu sama napospas s člověkem, který pro mě měl být nejdůležitější na světě - se sebou samotnou.

Tohle všechno se stihlo odehrát do mých 24 let, než jsem si po letech trápení byla ochotná přiznat, že takhle svůj život dál žít nechci a že takhle neskončím a přestěhovala se do Prahy. Tam jsem zahájila "projekt" kariéra. Protože moje ego hnané touhou něco dokázat a nízká sebehodnota potřebovala potvrzení ve vnějším světě. 

Hodná holka


Mimo mých ambic jsem v osobním životě stále hrála roli "hodné holky", která všem vyjde vstříc, pomůže a nikdy neřekne co doopravdy chce ona sama. Bála jsem se, že když ukážu svou pravou tvář, lidé mě přestanou mít rádi. Pomoc, rady, pochvaly i lásku jsem pořád hledala kolem sebe a nikoli v sobě.

Jak jsem šplhala po kariérním žebříčku, ztrácela jsem po cestě své přátele a opravdové sny. Podařilo se mi dostat se na manažerskou pozici v mezinárodní firmě, vybudovala oddělení o 10 lidech, dosáhla jsem svého cíle a čekala, že můj život rozezní fanfáry. A ono se nestalo vůbec nic! Po sedmi letech dřiny, potu a (i slz) jsem pořád uvnitř cítila úplnou prázdnotu a pocit neuspokojení.

Obrat o 180 stupňů


Po celou tu dobu jsem studovala seberozvoj, zkoumala cesty sebepoznání, od neuro věd až po spirituální cesty různých metod. Udělala si roční koučovací výcvik a pomáhala kde komu na cestě k jeho snům. Sobě jsem ale pomoci moc nedokázala. A tehdy (2018) se nám s manželem narodila vymodlená dcera Emma, která mi změnila pohled na svět. Ale přišla s ní i ohromná výzva. Najednou jsem totiž neměla žádný projekt a mé soukromé vězení, do které jsem byla vržena, mi ukázalo krutou pravdu o mém životě.

Nikdo mě totiž nikdy neučil, že se o sebe mám starat. Neodnesla jsem si ze své rodiny, že bych se měla mít ráda. A tak jsem to ani nikdy nedělala, nepečovala jsem doopravdy o své nitro, o své potřeby, neposlouchala své emoce a nebyla k sobě laskavá. Občas mi problesklo hlavou, že to není dobře, ale neuměla jsem to jinak.

Svůj vnitřní hlas jsem s vždycky vervou umlčela a jela dál. Život v nelásce, absolutním odpojení od sebe a v silně mužské energii způsobil to, že jsem se neměla skutečně ráda. Na oko byste to možná nepoznali. Byla jsem pořád v hlavě, bzučela, odškrtávala si seznamy úkolů, plnila plány a cíle - a to i na mateřské. Neuměla jsem se uvolnit, radovat se z maličkostí. Ráno jsem vstala a byla zmatená, že nemám plán, co budu dělat. Byla jsem rozpolcená. Ale cítila jsem, že pokud chci být šťastná, není cesta zpět.

Největší zlom nastal, když dcera dorostla do věku, kdy se dětem pouští písničky, tančí se, zpívá a prostě obyčejně blbne. Zjistila jsem, že to vůbec neumím. Že se stydím sama před sebou i před vlastním dítětem. Neuměla jsem tančit, zpívat, jen tak být. Tohle totiž nejde hrát v žádné roli, člověk musí být spontánní. Toto uvědomění bylo doslova jako ledová sprcha. Byla to hrozná zpráva o mém životě. Takové životní vysvědčení kam jsem to tedy doopravdy dotáhla.

A tehdy jsem se rozhodla, že s tím je konec. Že se chci jen tak radovat a blbnout s mojí dcerou. Že se chci umět smát a radovat jako ona. Tančit, zpívat a smát se na celé kolo. Že si ze srdce nepřeji nic jiného. Že se nechci neustále kroutit a pasovat do představ sama o sobě, jaká bych měla být a co bych měla cítit.

Znamenalo to totální transformaci, která musela začít hlubokou u mě.

Znamenalo to totální transformaci, která musela začít hluboko uvnitř mě. Upřímností k sobě sama. Přiznat si, že můj život má vypadat úplně jinak. 

Život v napojení


Začala jsem se sama sebe každý den ptát: "Jak se dneska máš? Jak se cítíš? Co chceš dneska dělat? Na co máš chuť?"

Začala jsem se na sebe napojovat. Nejdřív mi to vůbec nešlo, nevěděla jsem jak. Nic jsem necítila. Chodily mi rozličné odpovědi. Připadala jsem si jako schizofrenik. Ale nevzdala jsem se. Zkoušela jsem to dál. Denně. Když se skoro 30 let neposloucháte, ten hlásek uvnitř je fakt slabý. A tak jsem hledala cesty, jak se sebou znovu navázat kontakt.

A tehdy jsem objevila mimo jiné i meditaci vnitřního světa. Naprosto úžasnou metodu, jak vyléčit vnitřní zranění. Jak se podívat dovnitř a měnit věci v reálném světě. Hluboké spojení sama se sebou. Změnilo to můj vesmír. Celý můj vnitřní svět. Všechno najednou dostalo více barev, dostalo to šťávu a šmrnc. Svět mi začal připadat jako prima místo k žití. Procitla jsem. Povolila jsem. Přestala jsem kontrolovat co cítím, co říkám, jak se chovám.

Musela jsem čelit hodně nepopulárním pocitům. Nechala jsem se vystavit všem potlačeným emocím a nespočetně jsem brečela. Brečela jsem za všechno co jsem si kdy udělala. Jak jsem k sobě byla krutá a necitelná .S kým jsem žila, co jsem dovolila, aby se mi dělo. Plakala jsem za své tělo, které bylo smutné, že jsem ho léta odmítala a nelíbilo se mi. Plakala jsem, že se bojím mužů. Plakala jsem za celý svět.

A tím se naučila jsem se pomalu milovat a přijímat sama sebe takovou, jaká jsem. Po krůčcích. Nejde to hned. Není na to instantní návod. Pořád ještě se občas vytasí můj letitý vnitřní kritik a chytroprd, ale rychle si to uvědomím a zahrnu se laskavostí a pocitem, že nic nemusím a vše je v pořádku.

Poznám, kdy skáču do mužské energie. Cítím se pak vyčerpaná, podrážděná a pocitově to se mnou neladí. A můj manžel na to reaguje podrážděně. Miluji být ve své přirozené energii ženy. Je to stav plynutí, jsem tady i tam, rozdávám lásku , pečuji, miluji a cítím život. Propojuji a harmonizuji, jsem všude neorganizovaná a ve flow.

Dovoluji si být i hysterická, šílená a vztahovačná. A lenivá a tvrdohlavá. No prostě já. Miluji chvilky sama se sebou. Užívám si čas, který si můžu věnovat. Hýčkám se a chválím. Lebedím si sama se sebou. To byl dříve nepředstavitelný pocit.

Umím se oddat svému muži, kterému jsem léta nechtěla ukázat svoji zranitelnost a hrála jsem si na samostatnou silnou ženu, která vše zvládne. Umím se nechat od něj opečovat a nechat si dopřát.


Cesta doprovázení


A protože vím jaké to je žít léta v odpojení, v mužské síle a výkonu, v nelásce, tak učím další ženy, jak se na sebe napojit a znovu se začít cítit. 

Jak být neustále ve spojení se sebou, v ženské jemné síle a lásce a laskavosti k sobě. Takové ženy svět potřebuje, naši muži i děti nás takové potřebují, ale hlavně to potřebují ženy samotné.

Uvědomila jsem si, že jsem toho za celý život nastudovala a vyzkoušela na sobě tolik, že to mohu předávat dál. Ale bez toho, aniž bych to sama prožila, by to nešlo.

Umím jít do hloubky a vidím věci, tak jak jsou. Dokážu pojmenovat to, co vidím a jemně vás provedu, aby se vaše vnitřní zranění vyléčilo. Jistě, ale s něhou spolu prozkoumáme krajinou vašeho vnitřního světa, abyste viděli, co si sebou nesete a dostali šanci to změnit.

Ve své praxi používám jen to, co mi v realitě pomohlo a skutečně funguje.

Existuje tolik věcí, které vás se sebou znovu propojí. Od meditace vnitřního světa a vizualizace, prožitkový koučink, práce s metaforou, přes motivační karty, tanec, rozhovor, až najednou získáte znovu přístup ke své moudrosti!

Za to, že jsem konečně vykročila a začala pomáhat dalším lidem vděčím hodně svému muži, který při mě stál celou dobu a podporoval mě.  Za to ti patří srdečné díky!

Můžete být na nejkrásnějším místě na světě a přesto se cítit mizerně. Záleží na krajině vnitřního světa, o který se musíte s péčí a laskavostí starat.

První krok je, ale na vás: Musíte nejdřív chtít! Umět se podívat pravdě do očí a neuhýbat. Přijmout realitu tak, jak je. Nebojovat. A být k sobě laskavá.


S láskou Kristýna

PS: přidej se do Facebookové uzavřené skupiny - do ženského kruhu vědomých žen.  Divoká a zářivá zde. Načerpej inspiraci od jiných žen, zkus meditace zdarma a přidej se ke komunitě, která tě mezi sebou ráda přivítá.

Kurzy a semináře

  • 2016 Roční koučovácí výcvik, Koučink jako umění žít, Magdaléna Vokáčová
  • 2016 Improvztahy, Magdaléna Vokáčová
  • 2017 Astrologie, Eva Prokešová
  • 2017 Slunce do domech, Venuše v domech - Symbolic Thinking, Tatjana Micic
  • Fengh-shui, Tatjana Micic
  • 2018 Leadership in Action, Krauthammer (zaměreno na management a leaderhsip)
  • 2019 Writting to awaken Mark Matoušek
  • 2020 Kurz Umění Plynnout Janita Urbanová
  • 2020 Kurz Smyslná žena Eliška Vaea
  • 2020 Láska je tvůj zroj, Denisa Říha Palečková 
  • 2021 Láska je tvůj zdroj ve vztahu, Denisa Říha Palečková
  • 2021 Vendula Kociánová Kurz- Sebevědomí je produktem sebelásky, Hojnost
  • 2021 Výcvik kněžek, Lilia Khousnoutdinová
  • 2021 Positivní inteligence kurz, Mental Fitness program, Chamine Shirzard

Vzdělání

Mgr. Marketing a komunikace, Univerzita J.A.Komenského Praha


Zásadní knihy/moje inspirace

5 jazyků lásky, G.Chapman

Od počátku k prvopočátku, J.Ledvinka

4 Dohody, D.M.Ruiz

Pozitivní inteligence, Shirzad Chamine

Moc přítomného okamžiku, E.Tolle

Miluj svůj život, L.Hay

Cyklická žena, M.Gray

Positivní inteligence, S. Chamine

Matka, Hétera, Amazonka, Médium, Molton, Mary D.; Sikes, Lucy A.


Foto: Dana Leither Photography